Římskokatolický kostel sv. Petra z Alkantary

Jak běžel čas, přibývalo dolů a hutí. Od roku 1854 bylo v okolí kostela (a pod ním) odtěženo kolem tří desítek slojí o celkové mocnosti skoro padesát metrů. Samotný kostelík jako by se začal propadat do země, a poklesl, vůči své bývalé pozici, o sedmatřicet metrů. Pochopitelně, že sakrální stavba na tyto terénní skoky zareagovala. Kostel se začal naklánět. Pokles způsobil úklon kostela o 6,8° na jih od svislé osy, a je velmi zřetelný. 

A jak už to tak bývá, vypadalo to s ním nahnutě. Peněz na rekonstrukci se dlouho nedostávalo, a ještě ve dvacátých letech minulého století to vypadalo, že dojde k sesuvu stěn. Na opravu si musel ale ještě sedmdesát let počkat, ke generálce bylo přistoupeno až v roce 1994. Zachovaný a rekonstruovaný kostelík je dnes takovým symbolem celého regionu. I když to s Karvinskem vypadá po snížení těžby uhlí nahnutě, pořád je pro co žít. Kostelík byl zařazen do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku, a stal se vyhledávaným místem.

Zdroj: www.wikipedia.cz, commons.wikimedia.org