Vaše cesta do divočiny začíná na vlakovém nádraží v Náměšti, proslavené nádherným zámkem, folkovým festivalem a stejnojmennou písní (
v Náměšti nad Oslavou se můžete i ubytovat). Před vámi je necelých patnáct kilometrů chůze, ale červená turistická trasa vás povede poměrně náročným terénem. Nezapomeňte proto na kvalitní obutí, aby vaše jelení skoky mezi kameny a kořeny věkovitých stromů neskončilo nehodou. Zprvu vás značka vede fádní zemědělskou krajinou, ale jakmile se začne svažovat do údolí řeky, ke kempu U Vlasáka, začíná i dobrodružství. Spolu s táborem po pravé ruce teď míjíte poslední výspu civilizace, a před vámi je jen nekonečné panorama ohraničené svažitými útesy.
Řeka Oslava (pramenící u Nového Veselí) se svou stokilometrovou délkou toku a vydatností řadí mezi nejvýznamnější přítoky Jihlavy, a sbírá vodu z povodí o rozloze více než 900 kilometrů čtverečních. Tady, mezi skalami, se můžete podivovat její síle a pestrosti života v jejím těsném okolí. U vody totiž nachází prostor k životu i poměrně nevídaná fauna: čápi černí, kuny skalní nebo vydry. Stačí se jen koukat, a hlavně nezapomenout sledovat náročný terén. Cestou na vás čekají přinejmenším dvě adrenalinová překvapení, krátké úseky, kde se budete při chůzi po strmé skále jistit řetězy. Nejsou to ale žádné alpínské ferraty, a jejich překonání je dílem okamžiku. V pořadí druhý řetězový úsek vás zavede do malebného zákoutí trampské osady Zlatá podkova. Ta jako jedna z mála přežívá v duchu starých časů do dnešních dní.
A kam dál? Čeká na vás ještě jedno drastické stoupání, až ke zřícenině hradu Lamberku. Nečekejte ale zvláště působivé ruiny: majestát tohoto hradu, ze kterého panoval nad krajem jeden z nejslavnějších českých vojevůdců, Jan Sokol z Lamberka (1355-1410), zanikl už kolem roku 1450. Zato se odtud nabízí výhled na skalní ostrožnu, obtékanou ze tří stran Oslavou. Skutečné orlí hnízdo. Další pohled byste ale měli věnovat i útesu na druhé straně řeky: do těch míst se totiž budete muset dopracovat. K tomu bude zapotřebí na brodě překonat řeku, a napojit se na zelenou značku. Ta s vámi obkrouží porosty mladého bukového lesa, a přes vísku Zňátky vás zavede zpět do výchozího bodu. Bylo to jistě náročné, ale stálo to zato. Ta exkurze do divočiny za to stojí.
Sdílejte na sociálních sítích