Chrám svaté Barbory - jak se z malé kaple stala katedrála světového věhlasu

Habsburk Ferdinand I. neměl na dostavění kaple, která vybobtnala v tak ohromnou stavbu, pražádný zájem, a tak v roce 1558 nařizuje ukončení výstavby. Západní stěna chrámu je narychlo „poslepována“ z provizorních zdí. Později dostávají do držení chrám jezuité, kteří zde vybudují kolej. Rekonstruována a dostavěna je pak až v roce 1905. Trvalo tedy více než 500 let, než se podařilo stavbu s rozměry 70x40x30 metrů dokončit. A to podle původních plánů měla být až dvakrát taková! Na stavbě postupně pracovali architekti zvučných jmen. Původní plán pochází od Jana Parléře (1359-1405), syna stavitele pražské katedrály sv. Víta. Celý život tu strávil i Matěj Rejsek (1445-1506), nebo Benedikt Rejt (1454 – 1536).

V roce 1995 byl kutnohorský chrám sv. Barbory zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO. Obdivovat se tu můžete nástěnným malbám, které ač prodchnuty hluboce duchovní tématikou, pořád se dotýkají života havířů ze stříbrných dolů. Uvidíte, jak se razí mince, nebo kutá stříbrná ruda. Spatřit můžete také nevšední výklad příběhu o královně ze Sáby a moudrém Šalamounovi. Výjevy z těchto typologicky pojatých scén jistě potěší i milovníky záhad. Podle jistých náznaků je zde měli vyobrazit zednáři, jako „tajné poselství hledajícím pravdu“. Třeba je odhalíte právě vy, protože záhad a mystérií je staré město kutnohorské plné.

Užitečné informace a odkazy: Otevírací doba a vstupné, Historie stavebních prací, Staré malby, perokresby a fotky