Banát: krajanské Velikonoce

Pohlednice z českých vesnic

Datum vydání: 23.03.2009 | autor:
Je Velký pátek. Na hřebenech banátských kopců se domy a seníky gernických statkářů koupou v ranní mlze. Za velikého rámusu „bumbaček“ - jakýchsi podivných dřevěných skříněk s klikou - vyráží na okružní cestu vesnicí skupinka asi deseti malých chlapců. Zvony v kostele jsou dnes zavázány na znamení smutku a tak děti s řehtačkami místo nich oznamují začátek nového dne. U křížku s Ježíšem se chlapci zastaví, pokleknou. V největší české vesnici Gerník se chystají oslavy Velkého pátku. Velikonoční svátky vrcholí, hodina ukřižování spasitele se blíží.   
Vesnické ženy z obce Svatá Helena se chystají na svěcení kočiček
Vesnické ženy z obce Svatá Helena se chystají na svěcení kočiček

Tak jako doma v dalekých Čechách, i tady v Karpatech, v českých vesnicích rumunského Banátu, jsou velikonoční svátky nejdůležitější událostí křesťanského roku. Krajané, kteří do svých nynějších vesnic v kopcích vystoupali dunajskými soutěskami přesně před 180 lety, si ze svých domovů přinesli nejenom jazyk a způsob života. Přinesli i kulturu, víru a náboženské tradice.
 
Jako kdysi dávno

V období české migrace do Rumunska měly náboženské svátky v životě vesnice své nezastupitelné místo a díky částečné izolaci krajanů se zde proto dodnes dochovaly i zvyklosti v Čechách již dávno zapomenuté.
 
Češi navíc nikdy nepřijali zvyky svých rumunských nebo srbských pravoslavných sousedů, až na některé hudební a taneční prvky, a tak nedošlo k potlačení českých tradic.  
Slavnostně oblečení muži ze Svaté Heleny
Slavnostně oblečení muži ze Svaté Heleny
Daleko od vlasti krajané dokázali zachovat kulturní dědictví, které se dnes do Čech znovu oklikou vrací. 
 
Květná neděle – oslavy jara

Je Květná neděle, týden před Velikonocemi. Ve vesnici Svatá Helena se chystá svěcení kočiček. Podle křesťanské tradice právě v tento den vjel Ježíš do bran města Jeruzaléma, kde později našel svou smrt. Ve vzduchu chvílemi poletuje mokrý dubnový sníh.  Z údolí Dunaje autem přijíždí český farář a slavnostní mše může začít. 
 
Po mši se průvod věřících vydává na pouť kolem kostela. Celé procesí zpívá a třikrát ve směru hodinových ručiček obchází kostel, aby tímto magickým způsobem bylo přivítáno jaro.

Zelený čtvrtek – poslední večeře

Z Rovenska do největší české vesnice Gerník je to pěšky po prastarých polních cestách jenom tři hodiny. Putování nabízí nádherné výhledy z hřebenů do hlubokých údolí plné jarních mlh, které jako stříbrný závoj skrývají švestky a třešně obsypané bílými květy. Na Gerník přicházím odpoledne, kdy celá vesnice již žije přípravami na večerní mši.
Tradiční velikonoční zabijačka
Tradiční velikonoční zabijačka
Gerničtí mají svého vlastního faráře Josefa Altmana, místního rodáka, který nedávno ukončil studia v Olomouci a vrátil se domů sloužit svým krajanům. Podle křesťanských tradic se právě ve čtvrtek konala poslední večeře Ježíše s učedníky. Proto i mše, které se účastní celá vesnice, je nadmíru slavnostní. Na znamení smutku jsou v celém kostele sochy zavázány šátky a farář během mše umývá nohy dvanácti mladým chlapcům jako výraz pokory přesně tak, jako to kdysi v tento den dělal i Ježíš. Čtvrteční gernická mše je velkolepým a důstojným divadlem, slavností se zpěvy a tajemným posláním, které člověku dodává sil po celý následující rok.
 
Velký pátek - ukřižování

V Gerníku snad každý kluk ví, jaký je rozdíl mezi řehtačkou, bumbačkou a klapačkou. I když každý z těchto zvláštních nástrojů používá trochu jiný mechanismus, jejich úloha je stejná – vyluzovat co největší rámus, který by slyšela celá vesnice. A jak vypadají děti, kterým je dovoleno dělat po vesnici neuvěřitelný rámus? Přešťastně! 
Západ slunce znamená zároveň příchod nového dne
Západ slunce znamená zároveň příchod nového dne
Řehtá se od sedmi hodin od rána a aby bylo řehtání účinné, rozdělí si mládež vesnici na několik částí a chodí vytrvale sem a tam každou hodinu. U každého křížku ve vesnici chlapci pokleknou a recitují velikonoční nápěv o Jidáši. Probudit celý Gerník je na Velký pátek totiž nadmíru důležité. Před zahájením křížové cesty, nejkrásnější velikonoční podívané, je totiž zvykem vyjít do zahrady a pomodlit se ke stromům, které člověku po celý rok dávají své ovoce. A kdyby to člověk nestihl, je možné, že by byl bez ovoce.

Bílá sobota – den ticha

Na Bílou sobotu jakoby čas běžel pomaleji. Tady v Banátu se navíc neřídí vteřinami, ale rytmem zvonků ovcí a krav potulujících se po pastvinách. V tento den byl Ježíš zabalen do bílého plátna a uložen do hrobu, všechny naděje a očekávání učedníků zahynuly spolu s ním. Zůstal jen smutek ze ztráty nejvyšší a napjaté očekávání. Nikdo netušil, co se bude dít dál.
 
V helenském kostele se opět vše připravuje na mši. Tentokrát bude svěcena teprve po západu slunce. Podle Židů začíná den právě tímto okamžikem. V oknech domů svítí svíčky symbolizující přítomnost Hospodina, utrpení Ježíše a poslední soud. Od kostela se vydává procesí helenských věřících, kteří za zpěvu obcházejí celou vesnici. 
Jak prochází kolem domů, svíčky v oknech jsou postupně zhášeny, takže za chvíli se vesnice ponoří zcela do tmy. Začal nový den, den plný tmy a beznaděje.

Svátky naděje

Je po Velikonocích. Na kopcích nad Helenou zavládl čilý ruch. Všude se oře a seje, jediný kousek úrodné půdy nezůstane neobdělán. Vždyť půda je tady dnes stejně jako před 180 lety tou hlavní dárkyní obživy. 
 
Život banátských sedláků je nerozlučně spjat s přírodními cykly. Proto jsou zde oslavy Velikonoc více než kde jinde prostoupeny dvojími symboly zrození. Ze zimního spánku se probouzí na kost zmrzlá půda a rodí se nový život ve stájích i na poli. A stejně jako samotná příroda, která se sama obnovuje v neustálém cyklu umírání a rození, tak i Ježíš se v tento čas symbolicky obětuje za spásu nás všech a jeho smrt a utrpení je současně i zrozením nové naděje.
 
„Tento, tento smutnej čas, obrátil se vesele, zato my se radujeme, že Pan Kristus z mrtvých vstane,“ recitují dodnes na Velikonoce banátské děti.
 
Obraťme se tedy i my vesele, když se vracíme z Rumunska domů do 21. století plného neodolatelných nabídek. Nic totiž není definitivní a touha po neobyčejných věcech nás může lehce připravit o radost z věcí obyčejných. Alespoň tak to lze zažít ve velikonočním Banátě.  
Email příjemce:
Vaše jméno:
Váš email:
Komentář:
Kontrola proti robotům:
Součet 1 + 248 je:
Ivo Dokoupil Člověk v tísni
E-mail: ivo.dokoupil@clovekvtisni.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Hledáte dovolenou na tento rok za dobrý peníz? Vyberte si vodní nádrž Lipno, která patří mezi nejoblíbenější lokality v ČR. Rezervujte ubytování Lipno ještě dnes. Na stránce MegaUbytko.cz najdete levné ubytování v ČR v apartmánech, penzionech i chaty a chalupy k pronájmu za výborné ceny. Pokud máte raději turistiku, doporučujeme Vám Český ráj, který nabízí pestré možnosti turistiky a cykloturistiky. Útulné ubytování v okolí snadno rezervujete na stránkách ubytování Český ráj. Ať už jste rodinka s dětmi nebo skupinka přátel, určitě si během dovolené v ČR přijdete na své.
kontakt

Doporučujeme: Lipno.cz | Recenze hotelů | Egypt last minute Golfové kurzy | Dovolená last minute Chata-Direkt.cz | Bedekr.cz | Valentine.cz | Španělsko.info | Lyže-shop.cz | Promitani.cz |
Dovolená | DoKempu.cz | Ubytování v Chorvatsku | Last minute | Ubytování Liberec | Dovolená v Řecku

ČESKÝ INTERNET s.r.o. © 2010 Marten & Louis, spol. s r.o., ČESKÝ INTERNET s.r.o., Kostelní 942/46, České Budějovice
Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
Připomínky a návrhy zasílejte na info@ceskereality.cz.
token: , oasis: _